Sekce pro vyjímečné a několikanásobné dárce

Opakované dárcovství + vyjímečné příběhy dárců

Poslední aktualizace: 14. 02. 2010

Zde bych chtěla uvádět dárce, které Patrikův osud zaujal natolik, že se vrací k prohlížení stránek a na základě popsaných potřeb finančně pomáhají i několikrát, ale také k vyjímečným případům velmi obětavých a ochotných lidiček, kde není podstaná výše finanční pomoci, ale přesto si - a z mého pohledu mámy těžce postiženého klučiny zvláště ! - zaslouží velký obdiv a uznání alespoň zařazením v této samostatné sekci.

T y l Lukáš = dovolím si pana Tyla uvést jako prvního, protože je to opravdu první dárce, který pomohl a pomáhá finančními dary opakovaně - poskytl nám příspěvek na vozík, pak další pomoc na nemocnici - a perfektním, originálním způsobem :-) Cituji zprávu pro příjemce : "Na 1 hyperbarickou komoru" :-) - nyní i dalším podstatným přispěním na auto !!! Moc příjemné a milé, pane Tyl - moc děkujeme a pokud budete toto číst, opravdu by jste mohl, prosím, alespoň napsat :-) ,

chtěla bych Vám m o c p o d ě k o v a t . ! ! ! : - )

G o t h Ivan = pana Gotha si dovolím uvést jako prvního vyjímečného dárce a přiznám se, že ode dne, kdy mi tento mail přišel, se cítím vůči panu Gothovi velmi špatně - absolutně nejhorší situace je, když víte, že Vám pomáhá někdo, kdo má sám zdravotní problém a naopak by si díky své slušnosti a velkému srdci sám velmi mnoho pomoci zasloužil a Vy nemůžete dělat nic, jen přemýšlet a doufat, že budete moci někdy pomoc vrátit. Myslím si, že mi pan Goth i mnoho dalších bude rozumět a nebudou se na mne zlobit, když zde napíšu, že z této pomoci "nemám radost" : snad jen smutek a lítost nad nemohoucností a nespravedlností a pro mne jen další důkaz toho, že "nad námi" nemůže být nic a nikdo, kdo by byl milosrdný a spravedlivě "spravedlivý" - proč jsou trestáni takýto lidé a děti a ne ti, kteří by si svými skutky a životem trest rozhodně zasloužili ?! Každá máma v mé situaci a postižený člověk by měl samozřejmě spoustu otázek, na které ale bohužel nejsou rozumné a logické odpovědi - jen lítost a občas trochu demagogie některých zdravých a cynismus několika rádoby "zdravých". :-(

Přiznám se, že nevím, jak panu Gothovi poděkovat, aby poděkování odpovídalo jeho pomoci, proto zde jen zkopíruji jeho mail :

Od: ivan goth <ivan.goth@seznam.cz>
Komu: patrik@sos-patrik.cz
Předmět: Email nemá žádný předmět
Datum: 26.8. 2009, 09:49

Dobrý den, poslal jsem Vám na účet aspoň 150,-Kc. Bohužel jsem si nedavno prošel něčím podobným, jako Váš syn. Měl jsem úraz v 15. letech a museli mi ve Vojenské nemocnici operovat hlavu. Bohužel při mé smůle mi vznikla v místě, kde byla jizva, epilepsie. Teď je mi 23 a minulý měsíc jsem se vrátil opět z nemocnice, kde mi odebrali kus mozku, abych nedostával zachvaty. Zatím to vypadá, že je vše dobré a já doufám, že i Váš syn se ze všeho dostane a bude opět kouřit pod panelákovejma schodama, jak píšete. :-) Vím, že to není nějaká obrovská částka, co jsem poslal, ale jsem v částečném invalidním důchodu a poslal jsem aspoň, co šlo a snad Vám to k něčemu pomůže. Budu moc rád, když někdy napíšete, jak na tom Patrik je. Držím Vám pěsti ať pro Vás vše dopadne moc dobře, hlavně pro Patrika. S pozdravem Ivan Goth

C o n a p s a t ? ! Jen poděkovat je málo ... nevím. : - (

Č a d i l Petr = myslím si, že si pan Čadil rozhodně zaslouží poděkování mezi "vyjímečnými" sponzory a stejně tak chci tímto poděkovat i sestřičce Oblastní nemocnice v Kladně, paní Zuzaně Š l o s a r o v é , která mne s tímto velmi příjemným pánem seznámila : 24. 09. 2009 jsem nastoupila s Páťou na měsíční léčení do nemocnice v Kladně - hyperbarická komora a rehabilitace. Samozřejmě jsem se při několikátém takto dlouhodobějším pobytu "spřátelila" se sestřičkami - jsme na tomto měsíčním léčení již po 5., takže více sestřiček a doktorů již vlastně Páťu zná, při příjezdu chodili Páťu "přivítat", resp. podívat se na jeho pokroky a poslechnout si nové "sprosťárničky". :-) Spřátelila jsem se tedy mimo jiné i se sestříčkou, paní Zuzanou Šlosarovou, se kterou jsem se bavila i o financích spojených s postižením, zmínila jsem se i o sponzoringu a Páťových potřebách. Paní Šlosarová se o ničem dalším nezmínila, ale druhý den za mnou přišla s tím, že Páťovu situaci popsala svému známému o kterém ví, že je velmi citlivý a není lhostejný k neštěstí jiných a byl by snad ochotný také pomoci. Páťův osud pana Čadila skutečně zaujal a díky paní Šlosarové tedy navrhl schůzku, resp. mi vzkázal, že by se za námi z Prahy přijel do nemocnice podívat a podle situace by pomohl. Koncem týdne pan Čadil skutečně přijel a skoro 2 hodiny jsme si povídali o Páťově úrazu i o problémech rodin s postiženými dětmi. Jsem zvyklá si o Páťovi povídat a vše řešit vlastně jen s přítelem a toto byl prakticky první "cizí" člověk, se kterým jsem takto otevřeně o úrazu mluvila. Samozřejmě jsem byla zpočátku velmi nervozní, ale příjemné a milé jednání pana Čadila a podpora paní Šlosarové mi dodali odvahu, takže postupně ze mne nervozita "spadla", a pak jsme si již povídali spíše jako přátelé : chtěla bych panu Čadilovi moc poděkovat za to, že dokázal poslouchat, Páťu a mě jen nelitovat, ale spíše poradit a povzbudit a také pochválit náš "boj" s osudem i nedostatkem financí. Na závěr návštěvy mi pan Čadil předal i finanční dar pro Páťu a samozřejmě i za tuto pomoc velmi děkujeme, ale až po tom, co pan Čadil a paní Šlosarová odešli, tak jsem si uvědomila, jak moc mi psychicky pomohlo i "jen" takovéto povídání a projev účasti i důvěry vlastně cizích lidiček. Chtěla bych panu Čadilovi i paní Šlosarové moc a moc poděkovat :

panu Č a d i l o v i nejen za sebe a pomoc Páťovi, ale díky jeho velkému srdci a další charitativní činnosti i za ostatní postižené a paní Š l o s a r o v é za skvělý a rozhodně ne vždy samozřejmý přístup ke starostem a problémům pacientů.

V e l m i d ě k u j e m e !!! : - )

Zde si také dovolím zmínit paní Zuzku Š l o s a r o v o u i samostatně, a to z několika důvodů : Páťa je díky zničeným mozkovým centrům mimo jiné velmi bojácný a nedůvěřivý. Na jakoukoliv cizí osobu reaguje projevy strachu, těkáním očí, které "hledají" mámu, nebo někoho známého, jakákoliv adaptace v novém prostředí je pro něj otázkou několika měsíců a bez mé přítomnosti by takové změny vůbec nebyly možné. Na personál v různých nemocnicích a lázních máme zatím velké štěstí a vždy jsem s Páťou, takže samozřejmě znám jeho reakce, ale sestřička Zuzka na Páťu zapůsobila takovým způsobem, že se snad během pár dnů doslova "zamiloval". :-) Nevím sice, co vnímal jeho "mozeček", ale rozhodně laskavost, pochopení, velkou snahu pomoci a soucítění s pacienty, samozřejmě profesionalitu jako sestřičky, ale navíc pro Páťu i s "obrovským srdcem". Celý měsíční pobyt se při každé službě s Páťou přivítala a opravdu bylo na Páťovi doslova vidět, jak je spokojený, veselý a v její přítomnosti "živý". Hlavně za takovéto štěstí pro Páťu chci sestřice Zuzce alespoň tímto způsobem poděkovat - z toho, jak jsem ji poznala si myslím, že to nebylo takto perfektní chování jen vůči Páťovi, ale že to je pro sestřičku Zuzku vlastně přirozené chování vůči všem dětským pacientům a moc ji děkuji i za ostatní děti. Už jen spíše menším "překvapením" pro mne bylo, když mi sestřička Zuzka při odjezdu dala pro Páťu takové přáníčko s krásným textem a při otevření, když jsem chtěla Páťovi přáníčko přečíst, tak na mne "vypadly" peníze - prý pomoc Páťovi od Zuzky a jejich kamarádů !!! :-)

Vážený pane Rathe, za své jen před volbami proklamované "sociální" cítění se styďte !!! Jen hypoteticá otázka : který z Vašich "bratranců" se zasloužil o to, aby jste rozhodl o přidělení dotace 60 mil. Kč na neexistující kuchyň zatím jen předpokládané hudební školy ? Toto a další Vaše rozhodnutí by měly být trestným činem, poněvadž díky své funkci a aroganci zcela záměrně "tunelujete" veřejné peníze pro vlastní záměry !!! Jediným Vašim velmi vhodným skutečně sociálním činem pro "obecný lid" by byl Váš trvalý odchod např. do Karibiku - podle vítězství ve volbách jste ke škodě "obecného lidu" schopen beze všeho změnit "příslušnost a názory" a klidně škodit dál !!! Nebylo by daleko sociálnější, zaslouženější, ale hlavně perspektivní pro občany a nemocnice středočeského kraje, kdyby jste takovou dotaci přidělil na vybavení nemocnic a skutečné mzdové ohodnocení těchto obětavých a skvělých lidiček, aby pracovali zde a nehledali práci třeba v zahraničí ? Vždyť kdokoliv z doktorů, sestřiček a věřím, že i pomocného personálu, kteří v nemocnicích pracují, jsou podle mé praktické zkušenosti pro občany daleko podstatnější a užitečnější, než Vy !!! Velmi ráda a vždy platím veškeré tzv. regulační poplatky a jsem ráda, že by měly zůstat nemocnicím a personálu, protože si na rozdíl od Vás jejich práce velmi vážím a nechápu, proč by měly miliony plynout VZP, nebo zůstat k "rozkradení" Vám a dalším Vašim "sociálně" cítícím soudruhům !!!

Paní Zuzanko, nevím, jak poděkovat za Váš přístup k dětským pacientům - jste skvělá a děkuji za všechny děti, které mají to štěstí, že se o ně při jejich nelehkém pobytu v nemocnici staráte !!!

M o c a m o c d ě k u j e m e ! ! !

Dále zde již budu uvádět opět abecedně dárce, kteří nám pomáhají opakovaně a my jim můžeme také opakovaně jen v e l m i p o d ě k o v a t ! ! ! : - )

3 x paní V i t o c h o v á - K a d e ř á b k o v á Kateřina s rodinou = moc děkujeme rodině paní Kadeřábkové, která se z vlastních prostředků a sbírek stará o děti v rodinném dětském centru Havránek - v jakém stavu "baráček" převzali a jak vypadá v současnosti je vidět z fotografií -, takže si rozhodně nezaslouží obdiv, úctu a velké poděkování jen od mne a Páťuli, ale od všech spokojených dětí - a spokojenost i radost můžete posoudit na dalších fotografiích, včetně "výleťáčka" Adámka. :-) Mnoho starostí s vlastní rodinou se dvěma "mrňousky" :-), práce pro děti z Havránku, a přesto opakovaně pomáhá i Páťovi

- velké srdce si od nás i všech ostatních dětí zaslouží velké poděkování ! ! ! : - )