Poděkování za zveřejnění článku o Patrikově úrazu a stavu
11. 09. 2009
Děkuji zde redaktorce časopisu Překvapení, paní Šárce J a n s o v é , která mne oslovila s tím, že by chtěla napsat o Páťově úrazu a následném osudu článek do časopisu Překvapení. Nemám se zveřejňováním článků o Páťovi moc příjemné zkušenosti, a proto jsem nejdříve s dalším článkem moc nesouhlasila :
v Šípu pan "šéf" redaktorce odmítl uznat naše námitky, takže článek vyzněl velmi "přeslazeně", expresivně a skoro nedůvěryhodně, prostě ve stylu přehnané "červené knihovny", a také neměl žádnou odezvu, redaktor(ka) deníku Aha si ani nedělal(a) starosti s tím, že by mne zkontaktoval(a), prostě sestavil(a) článek z údajů z různých sekcí Páťových stránek, k tomu vždy dopsal(a) "... říkala maminka Patrika ..." a toto "plácání" a podle své fantazie a nepravdivě sestavený příběh prostě v Aha vytiskli. Dosud nemám tušení, kdo si takto Páťův osud "vypůjčil". :-(
Po několika telefonátech a mailech jsem se ale nechala paní Jansovou přesvědčit, že skutečně bude článek zveřejněný v takovém znění, jaké odsouhlasím a po pár dnech mi poslala první návrh článku. Hned tento první návrh se mi zalíbil svým "střízlivým" a věcným stylem, takže jsem ani neměla nějaké zásadnější připomínky - samozřejmě jsem asi na 2,3 úpravy a nepřesnosti upozornila -, sepsala jsem odpovědi na několik doplňujících otázek paní Jansové, které jsou zde na stránkách v sekci "První pocity po úrazu" a dále zde pod textem můžete článek sami zhodnotit - nascannováno z vydání "papírového" Překvapení, internetové jsem bohužel nenašla. :-) Kliknutím na "plná velikost" a pak přímo na obrázek se celá strana zvětší do dobře čitelné podoby.
Chci tedy ještě jednou paní J a n s o v é poděkovat za snahu a ochotu článkem Páťovi pomoci, za obejktivitu a také za to, že skutečně respektovala moje připomínky a text napsala podle skutečností, pravdivě a bez zbytečných a přehnaně citových banalit - my tedy rozhodně život nemáme "přeslazený" lítostí, všeobecným pochopením a stýskáním, bohužel se musíme potýkat ne s banalitami a citovými "výlevy", ale s těžší realitou, tak proč se zabývat psaním a brečením nad nešťastným a nespravedlivým osudem, my musíme "bojovat" a snažit se Páťovi život v rámci možností usnadnit a zpříjemnit.
J e š t ě j e d n o u d ě k u j e m e ! ! !
