Kontrola pooperačního stavu - ale hlavně velké poděkování ! :-)

pohled na Špilberg z okna pokoje v 8. patře fakultní nemocnice

          Tak nám konečně skončila anabáze s autem a mohli jsme vyrazit na několikrát naplánovanou, ale vždy odloženou kontrolu pooperačního stavu Páťulky po operaci páteře. Ono, najít fajn lidičky, kteří pomohou s koupí auta za cca 630.000,- Kč mi přece jen trvalo déle, než jsem původně myslela, ale chtěla bych i zde skvělým lidičkám, nadacím a společnostem ještě jednou moc a moc poděkovat !

          Ještě si ale dovolím zdůraznit dvě věci, které měly na čas kontroly velký vliv :

          1) U VZP by "cestování" sanitkou na kontrolu bylo přece jen velmi a nepřiměřeně nákladné - vysvětleno v samostatné sekci "operace v Brně - rehabilitace" -, ale hlavně jsem takovouto sice zákonou / vyhláškovou, ale přesto "průhlednou" lumpárnu, jak "tunelovat" peníze z VZP, odmítla z peněz sponzorů podporovat ! Jsem paličatá :-) a vzhledem k Páťovu stavu musím být i důsledná, takže bych takovýto styl nesmyslného plýtvání nepodporovala ani v případě dostatku vlastních peněz !

           2) Auto máme od začátku června a hned po koupi jsem se zkontaktovala s panem Stožickým - liberecký servis s licencí pro úpravy aut pro postižené. Pan Stožický byl zpočátku velmi ochotný a o provedení úpravy měl zájem, takže jsme se rychle domluvili, že zajistí nutné opěrky, podpěry i potřebné sedadlo k výměně za originální - bylo potřeba, aby mělo sedadlo možnost většího položení, tzn. že by Páťa mohl za jízdy prakticky ležet a bylo by možné polohování. Aby tedy "neničil" originální sedadlo, domluvili jsme koupi opotřebeného sedadla a jeho přizpůsobení a očalounění. Upravené by se pak "vložilo" mezi první a třetí řadu sedadel místo originálního a až by Páťa mohl jezdit více v sedě, tak by se sedadla zase vyměnila. Jenže od začátku července se komunikace nějak "pokazila", pan Stožický se nejdříve odvolával na to, že shání sedadlo, pak bohužel přestal brát telefon, pak mi bylo řečeno, že je na dovolené a zavolá mi po návratu, pak opět nic, začátkem srpna mi bylo opět řečeno, že je na dovolené, takže to už jsem začala přemýšlet o tom, že prostě budeme muset s Páťou riskovat jízdu bez úprav. V polovině srpna už mi ale "došla" trpělivost s čekáním na provedení úpravy a domluvila jsem se s panem docentem na kontrole na 13.09. - samozřejmě s tím, že do Brna přijedeme 12.09., protože nevím, jak dlouho s Páťou pojedeme a Páťa by jízdu do Brna a zpět v jeden den v žádném případě nevydržel. Pak jsem hned volala panu Stožickému - po návratu z další dovolené ! - a kvůli rezervě jsem zalhala, že už máme termín do Brna domluvený na 29.08. Řekl, že sedadlo už má a musí se domluvit s čalouníkem  a zavolá mi. Za pár dnů mi zavolal, že má pro změnu dovolenou čalouník, ale vše by se mohlo stihnout během prvního týdne v září po jeho návratu. Jako jsem se tedy znovu domluvila s panem docentem a panu Stožickému jsem řekla správný termín, že tedy do Brna musíme jet v pondělí 12.09. Domluvili jsme se tedy, že ve čtvrtek 08.09. ráno odvezu auto do servisu a během čtvrtka, nebo pátku budou úpravy provedené, abychom v pondělí mohli jet. Ve čtvrtek 08.09. jsem ráno auto do servisu odvezla, ale zhruba za hodinu mi pan Stožický volal, že se to nestihne ! Přiznám se, že jsem měla, slušně řečeno, velký vztek : nejpozději rok po operaci měl jet Páťa na kontrolu, ale to jsme nestihli kvůli novému autu a nesmylné vyhlášce VZP. Když už konečně bylo auto, tak jsem "obtěžovala" pana docenta, aby se co nejdříve na Páťu "podíval", a pak, s prominutím, "blbá" úprava není provedená ani po více jak 3 měsících ! Auto jsem si tedy v čtvrtek odpoledne zase vyzvedla zpět - ještě se přiznám, že jsem měla trochu obavy z nějakých finančních nároků servisu na dosavadní náklady a ev. zadržení auta, takže jsem svůj vztek nedávala najevo a další jakoukoliv spolupráci se servisem neodmítla hned při převzetí auta, ale slíbila jsem, že po návratu z Brna se na dalším postupu domluvíme.

          Trošku se omlouvám za dodatky, ale pro vysvětlení důvodů oddalování kontroly byly důležité - teď už ale ke kontrole. :-)

          Takže jsem vyrazili v pondělí ráno po šesté hodině - byli jsme v nemocnici domluvení, abychom zkusili zvládnout přijet do 12té hodiny. Páťulu jsem pro začátek více posadili, aby byla později možná "úleva" páteře položením a samozřejmě jsme dali "spacák" = Sirdalud, uvolňuje svaly, zabraňuje křečovým stavům a Páťula po něm krásně a poměrně rychle usíná. Chtěli jsme, aby radši co nejvíce z cesty prospal, moc nevnímal omezenou polohovatelnost, ale hlavně to, aby nedostával křeče z minimální možnosti polohovat nohy. Do Brna nejezdíme po dálnici - s "chlapákama" bych jet rychle stejně měla strach :-), ale hlavně, jakmile by se na dálnici cokoliv stalo a museli bychom zůstat někde stát i několik hodin bez možnosti z dálnice sjet, byla by to s Páťulou asi katastrofa. První zastávku jsem "udělali" za Hradcem - jen kafíčko, posunout co nejvíce přední sedačku a natáhnout Páťulovi nohy a párkrát polohovat sedačku, při tom trochu krmit a pít. Pak už Páťula spal až za Letovice, kde jsme ale museli zastavit na delší zastávku - Páťa asi přece jen křeče dostával, začínal kňourat a pobrekávat, takže jsme na chvilku vzali i vozík, projeli se, pak jsme přední sedadlo posunuli co nevíce dopředu a opěradlo položili, Páťuvu sedačku dozadu a chvilku jsme Páťu nechali odpočívat vlastně skoro v leže. Takhle by spal jak Budulínek :-), takhle měl převoz vypadat po úpravě. :-( Z této zastávky byl přítel posledních cca 50 km posunutý co nejvíce vepředu, Páťula měl tedy více prostoru na nohy a ty jsme ještě podložili "velbloudem" = podkládací polštář pod kolena ve tvaru velbloudích hrbů :-) - a pak už krásně poslední část cesty prospal. Takže cestu jsme zvládli a dokonce jsme v nemocnici byli ještě chviličku před 12tou hodinou. :-)

http://www.youtube.com/watch?v=vEqQiSFpUYk

          A jako v Brně už tradičně :-), v nemocnici žádný chaos, žádná nervozita, nebo nepříjemný personál = prostě Morava ! :-) Dokonce nás na chvilku "přijímací" sestřička "posadila" do koutku pro děti, abychom počkali, než přestěhuje jednu paní, abych měla s Páťou samostatný pokoj a než nám vymění postele. :-)      Páťula byl celou dobu na vozíku spokojený, že může pozorovat kolem sebe personál, každou sestřičku pozdravit "ahoj" a pochválit jí zadek :-) - že by měl zdravit "dobrý den" a průpovídku "... a ty boky na ty roky" si snad i odustit, tak to si ale vysvětlit nenechal. :-) Naštěstí je personál buďto zvyklý, nebo moravsky klidný a tolerantní, takže to sestřičky brali asi spíše jako zpestření. :-) A pak už se u nás střídali sestřičky a doktoři, a protože jsme přijeli brzy, tak jsme stihli hned v pondělí ještě rentgeny a klasické vyšetření. A samozřejmě se Páťula ještě v pondělí odpoledne dočkal "brněnské" babičky = přítelova maminka je už přece jen starší paní, 82 let :-(, ale pokud jsme v Brně, tak vždycky za Páťou do Brna přijede a Páťula si jí od minulého roku nějak v mozečku zafixoval a každou chvilku říká "... babičko brněnská, stará, ale moc hodná, přijeď". :-)      Před večeří pak už přítel s Kubíčkem odjeli vyprovodit babičku na nádraží a pak procházkou na "svůj" penzion - tentokrát díky pomoci Binkových celkem blízko nemocnice :-) -, ale po takovém dnu a vstávání ve 04:00 hod. jsme s Páťou usnuli snad hned po zprávách. :-)

http://www.youtube.com/watch?v=j1auB6Ksi3U

          Díky brzkému příjezdu jsme prakticky vše potřebné absolvovali ještě v pondělí odpoledne, takže jsme s Páťou v úterý ráno čekali jen na focení - paní doktorka si potřebovala nafotit jizvu po operaci -, a pak už vlastně jen na vizitu. Samozřejmě se za námi stavil i pan doktor Repko a pooperační stav pochválil - vše krásně srostlo a i vnitřní orgány se "vrátily" kam patří. :-) Páťula už tedy může běžně cvičit i "jezdit" na motomedu, jen ještě přece jen trochu opatrněji a s citem -propouštěcí zprávu jsem nascannovala v sekci "lékařské zprávy / Brno - operace páteře". Také jsme dostali doporučení na Jánky - bohužel jen ústně :-( -, takže budu hned "obtěžovat" VZP s barokomorou, ev. "aspoň" Jánkami a teď si dovolím něco, co bych asi neměla, ale :   do Páťova úrazu jsem si život s postiženým dítětem a vlastně ani postižení jako takové neuměla představit, medicíně nerozumím a všem doktorům, kteří Páťovi pomáhají nikdy nepřestanu moc a moc děkovat, ale přece jen si dovolím svůj názor, který se zakládá na sice absolutní neznalosti lékařství, ale na praktickém pozorování výsledků. Zkrátka mám za to, že měsíční pobyt v nemocnici na Kladně na barokomoře = oxygenoterapii - pomáhá Páťovi daleko více, jak dva měsíce v Jánských Lázních. Po pobytu na Kladně se Páťa "rozmluvil" a každým pobytem se vnímavost mozečku na nová slova, tedy slovní zásoba, zvětšovala, zlepšovala se mu paměť a učenlivost na krátké, jednoduché věty a dokonce i krátké básničky - nemluvím o pochopení významu, to je zatím pro Páťu nezvládnutelné, takže klidně splete dohromady "skákal pes, přes oves a pojede na luka" :-) -, po barokomoře se znovu "naučil" více kousat, polykat a trochu pohybovat jazykem - i teď jsou ještě se vším tak trochu problémy, protože jeho mozeček asi neumí více činností zároveň, takže například kouše a něco ho zaujme, tak se soustředí na to, co ho zaujalo, kousat přestane a vše, co má v pusině, najednou polkne = občas se takhle dusí -, neumí si sousto posunout jazykem na pravou stranu pusiny, ale vždycky si do pusy musí strčit palec levé ruky a tím si sousto posunout :-), neumí ještě normálně pít, tzn. umí si "dát" jen jeden lok, nepolkne více loků za sebou a pod. Neznalci, s prominutím :-), toto může připadat, jako hlouposti, ale pro nás zdravé je to samozřejmost, kterou se nezabýváme, o které ani nikdo nepřemýšlí, ale Páťa se musí vzhledem ke zničeným mozkovým centrům toto vše měsíce a roky učit. Takovéto pokroky, i včetně zlepšení pohybu, vidím na Páťovi po každém pobytu na Kladně, takže si myslím, že barokomora Páťovi pomáhá více, než lázně. Určitě jsou pro Páťu důležité rehabilitace i terapie, ale jako absolutní laik si zkrátka podle výsledků myslím, že pokud vidím, jak barokomora "umí" pomáhat mozečku, pak "zdravější" mozeček může více pomáhat k obnovení i pohybových funkcí, takže je podle mě barokomora podstatnější. Ale to jsem "odbočila" jen abych vysvětlila svůj zájem spíše o barokomoru. :-) Rozdíl je samozřejmě i finanční = v případě nedoporučení doktorem a tedy neschválení VZP bych musela za měsíc v nemocnici a barokomoře platit cca 64.000,- Kč, v případě Jánek za 2 měsíce cca 120.000,- Kč. :-( 

          Ještě jednou chci ale moc a moc a moc poděkovat doktorům, sestřičkám i dalšímu personálu - asi se po několikáté opakuju, ale klid, ochota, příjemné vystupování a trpělivé i srozumitelné vysvětlení lékařských pojmů jsou v této nemocnici snad přijímacím kritériem ! To opět ani nemluvím o "dřevorubeckých" porcích jídla a pití - zde snad vyvařují podle počtu rodinných příslušníků pacientů, ne podle samostatného počtu pacientů ! :-) A spíše raritka : na zpáteční cestu nám pan doktor nabízel sanitku - bez problémů, bez placení, jako samozřejmost ! :-)

M o c   a   m o c   a   m o c   d ě k u j e m e   ! ! !   : - )

          Před polednem jsme vyrazili na cestu domů, ale tentokrát se zastávkou na oběd u "brněnské" babičky - už jsme věděli, že Páťa cestu se "spacákem" zvládne, takže jsem tuto radost ani Páťovi, ani babičce nemohli upřít. :-) Byli jsem spokojení s kontrolou, veškerá nervozita z nás "spadla", takže taková "třešnička" na konci výletu do Brna. :-) Páťula zářil, zpíval a "recitoval" babičce básničky, babička si poplakala - prostě krásná návštěva !

         

http://www.youtube.com/watch?v=gq_pkN4AwL8

http://www.youtube.com/watch?v=9YuQ982lvfU

http://www.youtube.com/watch?v=x8T2OZZIwN4

          A pak už "jen" cesta do Liberce se dvěma zastávkami - za Svitavami dostal Páťula křeče, takže jsme museli rychle zastavit, vše přizpůsobit pro ležení a na chvilku se projet na vozíku. Pak už ale pořádně zabral "spacák" a zastavili jsem jen za Vysokým Mýtem - asi 9 km ve směru na Holice je v lesíku stánek se zde uzenými uzeninami, koňákem a klobáskami a tedy pánové :-), nic podobného snad není, to nejsou uzeniny, ale "zákusky" ! :-) Krásné, čisté ! prostředí lesa se stylovým dřevěným stánkem, udícím krbem a posezením, vynikající jídlo a velmi příjemná paní prodavačka = tam nezastavit je na pokutu a sebrání bodů ! :-)

http://www.youtube.com/watch?v=gmRawLJG6k8

          



placená inzerce oltis group čokoláda Vladimír Tetur pivovar Bernard - sortiment pivovar Bernard - home Bernard Fest - festival Orto Servis Jaroslav Burian - Artspect nábytek Milena Jurášková - Eurokosík Mojmír Velký Mojmír Velký = minipivovar Koníček, sortiment 1. internetová lékárna


Patrik Hošek
Krajní 1578/8
Liberec 463 11

Tel.: 605 417 904
patrik@sos-patrik.cz

Číslo účtu:
3570336028/5500

Copyright © 2009 SOS Patrik        Webové stránky: NETservis s.r.o.